Aktuality
Články
Tetování může být rizikovým faktorem pro vznik maligního lymfomu
V první rozsáhlé studii svého druhu bylo zjištěno, že tetování zvyšuje riziko vzniku maligního lymfomu přibližně o 20 % ve srovnání s netetováním. Tetovací inkoust často obsahuje karcinogeny a po nanesení na kůži vyvolává imunologickou reakci. Tato studie byla populační studií případů a kontrol všech incidentních případů maligního lymfomu u dospělých Švédů (ve věku 20-60 let) ve Švédském národním onkologickém registru v letech 2007-2017 (n = 11 905). Expozice tetování byla hodnocena pomocí strukturovaného dotazníku jak u případů, tak u tří náhodných kontrolních osob bez lymfomu odpovídajících věku a pohlaví. Primárním výsledkem byl poměr incidence maligního lymfomu u tetovaných a netetovaných osob.
Vědci vyvinuli levný a rychlý test na rakovinu prostaty ze slin
Test DNA, který trvá několik sekund, dokáže odhalit muže s vysokým rizikem a ušetřit zbytečné léčby. Vědci vyvinuli test slin, který by mohl „změnit situaci“ s rakovinou prostaty na celém světě tím, že odhalí onemocnění včas, zjistí, kdy jsou muži ve vysokém riziku, a ušetří zbytečné léčby. Předpokládá se, že do roku 2040 se počet mužů s diagnózou rakoviny prostaty na celém světě zdvojnásobí na 2,9 milionu ročně a počet úmrtí se zvýší o 85 %. Již nyní je nejčastější formou rakoviny u mužů ve více než 100 zemích.
Proběhl první ročník konference Prevence zdraví v Pardubicích
V úterý 21. května se uskutečnil v Pardubicích první ročník konference Prevence zdraví, který pořádala sesterská společnost PRENET spolu s dalšími institucemi. Hlavním účelem konference bylo představení aktuálních možností a dostupnosti preventivní zdravotní péče. Komplexní prevence a včasná diagnóza jsou klíčové pro snížení nákladů a zvýšení úspěšnosti léčby a tím i zlepšení zdravotního stavu obyvatel ČR, které má zásadní dopad na efektivitu systému poskytování zdravotní péče a je klíčové pro ekonomický rozvoj státu i podnikání.
Po 25 letech byla konečně objevena příčina vzácného genetického neurologického onemocnění
Spinocerebelární ataxie typu 4 (SCA4) je velmi vzácný syndrom. Mezi příznaky patří svalová slabost a potíže s koordinací pohybů těla, které způsobují zejména trhavou a nejistou chůzi a dále také potíže s mluvením. O nemoci se ví dlouho, že její příčina je genetická. Už v roce 1996 byla prokázána vazba na chromozom 16q, ale mutace způsobující SCA4, zůstávala doposud neznámá. Pomocí metody dlouhého jednořetězcového sekvenování celého genomu (LR-GS), v rámci které vědci prohledali 6 495 datových sad genomových sekvencí, konečně odhalili, že za nemoc může mutace genu ZFHX3.