Český den boje proti rakovině cílí hlavně na prevenci. Stále více se mluví i o genetice.

Každým rokem se Česká republika 10 května již tradična „roszvítí“ žlutými kvítky v rámci Českého dne boje peroti rakovině, která se koná již od roku 1997. Tradice květinových sbírkových dnů vychází z irského konceptu Daffodil Days, které pořádá The Irish Cancer Society již od roku 1988. Po dohodě s irskými organizátory převzala základní myšlenku této sbírkové akce Liga proti rakovině Praha a založila v České republice tradici květnových sbírkových dnů, při nichž dobrovolníci nabízejí žluté kvítky měsíčku lékařského a informují o prevenci, v rámci které se stále více správně akcentují i dědičné predispozice. Letošní rok je zaměřen na prevenci rakoviny plic.

První sbírkový den proběhl v České republice 14. května 1997, kdy bylo vybráno 350 000 korun. Květnové sbírkové dny se postupem let staly nejznámější sbírkovou akcí u nás. Zatím nejúspěšnější z hlediska objemu získaných finančních prostředků pak byl 6. ročník, kdy se v roce 2002 podařilo získat přes 18 milionů Kč. Vybrané peníze se pak použijí na nádorovou prevenci, zlepšení kvality života onkologických pacientů, podporu onkologické výuky, výzkumu a vybavení onkologických center.

Rakovinou u nás každým rokem onemocnění necelých 100 000 osob, nejvíce na rakovinu kůže a rakovinu prsu. Statisticky se s diagnózou rakoviny u nás setká každý třetí dospělý člověk. Zaručený recept, jak se vyhnout rakovině sice neexistuje, na druhou stranu prevence hraje v rámci onkologických onemocnění velmi významnou roli. Mezi ty nejdůležitější preventivní opatření patří vyhnutí se kouření, zdravá strava, pravidelný pohyb, redukce tělesné hmotnosti a absolvování pravidelných preventivních screeningových programů na rakovinu tlustého střeva, rakoviny prsu a děložního čípku. Stále více se již akcentují i preventivní genetická vyšetření, jež dokáží snadno odhalit mutace u určitých genů, které hrají významnou roli u některých typů rakoviny.

Dědičná dispozice může za vznik u přibližně 5-10 % všech nádorů, což se může zdát jako relativně malé číslo, ale vzhledem k počtu osob, kterým je sdělena diagnóza rakoviny to jsou tisíce osob ročně. Dnes je možné si nechat provést komplexní genetický test rizikových genů, které jsou spojeny s určitými dědičnými onemocněními, zejména s rakovinou prsu a vaječníku, tlustého střeva a konečníku, slinivky, prostaty a dalšími. Výsledek analýzy vám poskytne odpověď, zda máte ke vzniku nádorového onemocnění dědičné dispozice, a případně umožní přijmout včas potřebná opatření.

Jde právě nejvíce o rakovinu prsu a vaječníku, jejíž vznik může být způsoben vrozenou mutací genů BRCA1 nebo BRCA2. U žen s mutací těchto genů je riziko vzniku rakoviny prsu až 87 %, v případě zhoubného nádoru vaječníků se nebezpečí může pohybovat až kolem 60 %. To jsou rizika zhruba 10 až 30krát vyšší než u lidí, kteří vrozenou mutaci těchto genů nemají. Tyto mutace tvoří 60,5 % záchytu nejčastějších mutací genu BRCA1 a 36,2 % záchytu nejčastějších mutací genu BRCA2. Riziko stoupá s věkem, nejčastěji postihuje ženy mezi 50.–60. rokem. V případě dědičné dispozice to ale může být i mnohem dříve, již kolem 30. roku života. U žen, u kterých byla mutace prokázána, a které́ již rakovinou prsu onemocněly, mají́ logicky také vysoké́ riziko vzniku nádoru i u druhého prsu. Mutace u těchto genů je ale spojena s vyšším rizikem vzniku i u řady dalších nádorů. U mužů jde především o rakovinu prostaty, dále je to rakovina slinivky břišní, melanom či zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku.

Test na mutace u genů BRCA1 a BRCA2 je tedy v rámci prevence vhodný jak pro ženy, tak pro muže a může být indikován lékařem i na zdravotní pojišťovnu. Pozitivně testovaným zdravým osobám je v případě průkazu mutace doporučena zesílená preventivní péče v rámci sítě komplexních onkologických center s cílem včasné diagnostiky případného nádorového onemocnění. Základem systému pečlivého sledování je vyšetření prsů pomocí ultrazvuku, mamografu a magnetické rezonance a gynekologické vyšetření včetně ultrazvuku, vyšetření kůže a očí k včasnému odhalení případných nádorů sítnice a kožního melanomu a také vyšetření tlustého střeva.  Nosiče mutace také mohou využít preventivní odstranění prsní žlázy obvykle s navazující rekonstrukcí prsu implantátem nebo vlastní tkání pacientky nebo vaječníků a vejcovodů. To se běžně provádí okolo 35–45 let věku, aby měla žena šanci založit rodinu.

Je velmi důležité genetická vyšetření stále více akcentovat v rámci prevence proti rakovině, protože osoby s pozitivně zjištěnými mutacemi jsou indikováni k pečlivějšímu sledováni a případné onkologické onemocnění může být odhaleno v časném stádiu, což je obecně v rámci jakékoliv rakoviny zcela stěžejní faktor, jež ovlivňuje úspěšnost následné terapie.