3D obrázek lidského těla s červeně zvýrazněným srdcem.

KardioGen®
Genetické vyšetření kardiovaskulárních onemocnění (CVD)

Onemocnění srdce a cév (CVD – Cardiovascular diseases) patří mezi tzv. civilizační choroby a pravděpodobnost jejich výskytu vzrůstá s věkem. Za rizikový se považuje věk nad 45 let u mužů a nad 55 let u žen. Zásadní vliv na vznik řady kardiovaskulárních onemocnění má ateroskleróza, která je častější u mužů než u žen před menopauzou. K nižšímu riziku u žen přispívá ochranný vliv estrogenů. V ČR se kardiovaskulární onemocnění podílejí 50 % na celkové úmrtnosti obyvatel. Test Kardiogen dokáže zjistit riziko vzniku onemocnění srdce a cév, a to i před výskytem prvních klinických příznaků.

Vyšetření je vhodné pokud:

  • máte nastupující nebolestivé příznaky CVD
  • máte historii předchozích příhod
  • je ve vaší rodině výskyt srdečních a cévních onemocnění
koupit
Produkt přidán do košíku
cena 3 500 Kč (s DPH)

Pro koho je test vhodný?

Vyšetření je vhodné, pokud se u vás objevují projevy ve formě plíživě nastupujících příznaků (tzv. nebolestivé formy) nebo v podobě dramatických příhod v jednotlivých specifických oblastech predispozice: cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, poruchy prokrvení dolních končetin projevující se klaudikačními bolestmi (stupňující se bolesti v nohou během chůze donutí jedince se zastavit, čímž se bolesti zmírní nebo zcela ustoupí), které mohou vyústit až v gangrénu končetiny. Nebolestivé formy se projevují různými psychickými poruchami začínajícími v seniorském věku (poruchy vštípivosti, krátkodobé paměti nebo osobnostní proměny), dále poruchami zraku (šeroslepost), rozvojem únavového syndromu a snížením vitální rezervy pozorovatelné již ve vyšším středním věku. U mužů může upozornit na aterosklerotické změny poruch erekce.

Co tento test může odhalit?

CVD neboli onemocnění srdce a cév patří mezi hlavní skupinu tzv. civilizačních chorob. Úmrtnost na kardiovaskulární choroby v České republice je zhruba 600 úmrtí ročně na 100 000 obyvatel. CVD se na celkové mortalitě obyvatel ČR podílejí zhruba 50 %. Úmrtnost na CVD je tak stále významně vyšší než v zemích západní Evropy (nejnižší je ve Francii – cca 240 úmrtí na 100 000 obyvatel za rok). Kardiovaskulární choroby jsou v České republice hlavní příčinou úmrtí u mužů ve věku 50 – 65 let. Od 70 let věku jsou pak kardiovaskulární choroby hlavní příčinou úmrtí u mužů i u žen.
Mezi nejčastější projevy kardiovaskulárních onemocnění patří:

  • Trombóza
  • Ateroskleróza
  • Hypertenze
  • Cévní mozková příhoda
  • Infarkt myokardu

Jak test probíhá?

Genetické vyšetření se provádí ze vzorku vaší DNA, jehož odběr je bezbolestný a rychlý. Lze jej získat stěrem z dutiny ústní, který můžete provést sami doma, nebo z krevního odběru. Záleží jen na vás, jakou variantu si vyberete.

Kdy obdržím výsledky testu?

Výsledky obdržíte do 10 dnů od přijetí vzorku vaší DNA.

Kardiovaskulární nemoci (CVD) jsou často způsobeny kombinací genetické predispozice a nezdravého životního stylu. Mezi dvě hlavní onemocnění spojené s CVD jsou ateroskleróza a žilní trombóza. Riziko aterosklerózy je zvýšeno kombinací nezdravého životního stylu a variant genů, které se účastní endoteliální dysfunkce, hyperlipidémie, hypertenze a zánětu. Kombinace nežádoucích účinků (příjem ženských hormonů, nedostatek fyzické aktivity, chirurgie, rakovina) a určité genetické variace často vedou k trombóze. Testování těchto genetických variací tak může výrazně přispět ke snížení rizik CVD u jednotlivce. Ateroskleróza je dnes považována za chronický imunitně zánětlivý proces, který jako první postihuje výstelku cévní stěny. Není to tedy jen pouhé ukládání tuků v cévách, které jsou poté inkrustovány vápníkem. Pod pojmem kardiovaskulární choroby se skrývá řada diagnostických jednotek, jejichž projevy se navzájem v menší či větší míře prolínají. Protože správná funkce všech orgánů je závislá na dostatečném přísunu krve (dopravuje k nim kyslík a živiny a odvádí kysličník uhličitý a odpadní látky), jsou orgány našeho těla přímo závislé na aktuálním zdravotním stavu našeho srdce a cév. Porušování vnitřní cévní stěny aterosklerotickými změnami zhoršuje např. pružnost cévy, a tak může vést ke zvyšování krevního tlaku (hypertenzi). Ukládání tuků v cévách (např. při nevhodném složení stravy) vede k zužování průsvitu cév a v kombinaci s trombofilií významně zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin (trombů). K těmto stavům se následně mohou přidružit jejich komplikace: plicní embolie, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ischémie končetin a mnohé další. Mezi zevní (negenetické) příčiny vzniku CVD patří zejména nevhodná výživa s nedostatkem pohybu, stres a kouření cigaret. Dále se na vzniku CVD v nemalé míře podílejí faktory genetické. Jedná se o vrozené vlohy (predispozice) ke vzniku určité formy kardiovaskulárního onemocnění. Genetické predispozice nelze během života změnit, lze však rizika s nimi spojená snížit vhodnými preventivními opatřeními.

Příčina aterosklerózy není jediná. Jedná se o mnoho jak genetických, tak získaných vlivů, které způsobují poškození struktury cévní stěny a následně vznik tzv. ateromových plaků. Ke vzniku a rozvoji těchto změn přispívají zejména poruchy tukového metabolismu, kdy dochází ke zvýšení hladiny krevních lipidů včetně cholesterolu. Významné postavení má vzájemný poměr obou typů cholesterolu: ,,ochranný“ HDL cholesterol (HDL – C) a ,,škodlivý“ LDL cholesterol (LDL – C), tedy částic, které na jedné straně „nabízejí“ cholesterol do tkání (LDL) a na straně druhé přebytečný cholesterol odvádějí ze tkání zpět do jater (HDL) k jeho následnému vyloučení z těla. Aterosklerotické změny vedou ke snížení pružnosti tepen, projevující se hypertenzí, a dále k jejich postupnému zužování, vedoucí k nedostatečnému prokrvení orgánů, jejichž výživu tyto tepny zabezpečují. Posléze se na povrchu ateromových plaků mohou tvořit tromby, které, pokud se uvolní, jsou krevním řečištěm zaneseny do cév některých orgánů. Následkem toho je embolizace (ucpání) cévy. Tímto způsobem dochází například k porušení funkce postižených částí mozku (cévní mozková příhoda) nebo k srdečnímu infarktu. Je popsána řada rizikových faktorů pro rozvoj aterosklerózy. Dělí se jednak na neovlivnitelné, což jsou vrozené (genetické) dispozice, věk a pohlaví (ve věku do 55 let mají vyšší riziko rozvoje aterosklerózy muži, ženy jsou do menopauzy díky ženským pohlavním hormonům „chráněny“, ale po nástupu menopauzy probíhají aterosklerotické změny rychleji). Dále pak faktory ovlivnitelné, kde se především jedná o nesprávný životní styl – nevhodná strava, stres, málo fyzické aktivity a kouření.

K objednanému testu vám zašleme balíček obsahující:
1) dokumenty, které je potřeba pečlivě vyplnit
2) sadu pro odběr vzorku vaší DNA.

Návod na správný odběr z ústní dutiny je součástí odběrové sady.

formulář informovaný souhlas vyšetřovaného
Ikonka panáčka s otazníkem

Zeptejte se nás

Nejste si jisti, která vyšetření vám poskytnou tu nejlepší preventivní péči? Poradíme vám na telefonu +420 800 390 390 nebo odpovíme emailem na Vaši zprávu.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby.