HEREDITÁRNÍ ONKOLOGICKÉ SYNDROMY

HEREDITÁRNÍ ONKOLOGICKÉ SYNDROMY

Onkologická onemocnění se aktuálně řadí k nejčastějším civilizačním chorobám. V rámci této skupiny onemocnění existuje menší podskupina, která je charakteristická svojí dědičností. Jedná se o skupinu tzv. dědičných onkologických onemocnění, respektive hereditárních onkologických syndromů. Mezi testované hereditární onkologické syndromy patří hereditární karcinom prsu a vaječníků, hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (tzv. Lynch syndrom), familiární adenomatózní polypóza střev, medulární karcinom štítné žlázy a různé druhy leukémii. Mezi vzácnější onkologické hereditární syndromy patří například Li-Fraumeni syndrom, Cowdenův syndrom, syndrom Von Hippel-Lindau, syndrom familiárního melanomu, hereditární difuzní karcinom žaludku a další.

PANEL GENŮ SPOJENÝCH S DĚDIČNÝMI ONKOLOGICKÝMI ONEMOCNĚNÍMI – ONKOPANEL

Onkologická onemocnění se aktuálně řadí k nejčastějším civilizačním chorobám. V rámci této skupiny onemocnění existují tzv. dědičná onkologická onemocnění neboli hereditární nádorové syndromy, které jsou charakteristické přenosem mezi generacemi.

Tento charakter vykazuje asi 10–15 % nádorů. Dodnes bylo popsáno více než 200 hereditárních nádorových syndromů. Hereditární nádory vznikají nejčastěji na podkladě zděděné zárodečné mutace tumor-supresorových či DNA-reparačních genů. Tyto mutace jsou proto výrazným rizikovým faktorem pro vznik onkologického onemocnění. Pokud se v osobní a v rodinné anamnéze typicky objevuje jeden určitý typ nádoru častěji, pomýšlíme zpravidla na určitý nádorový syndrom. V takovém případě se také onemocnění rozvíjí v mladším věku než u podobných typů sporadických nádorů. Nádory mají také častěji multifokální či bilaterální charakter, případně může dojít k rozvoji více primárních nádorů v různých orgánech.

Mezi testované hereditární onkologické syndromy patří:
• hereditární karcinom prsu a vaječníků (HBOC)
• hereditární karcinom prostaty
• hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC – Lynchův syndrom)
• Li-Fraumeniho syndrom (LFS)
• familiární adenomatózní polypóza (FAP)
• Peutz-Jeghersův syndrom (PJS)
• Cowdenův syndrom
• hereditární difuzní karcinom žaludku (HDGC)
• syndrom familiárního melanomu (FAMMM)
• Von Hippel-Lindauův syndrom (VHL)
• hereditární leiomyomatóza a renální karcinom (HLRCC)/mnohočetná kožní a děložní leiomyomatóza (MCUL)
• familiární medulární karcinom štítné žlázy (MEN2)/Hischprungova nemoc
• ataxia teleangiectasia, familiární karcinom prsu
• Gorlinův syndrom

Metoda masivně paralelního sekvenování umožňuje efektivnější (rychlejší a ekonomičtější) genetickou diagnostiku v oblasti klinické genetiky, a to zejména v porovnání s doposud používanou Sangerovou metodou. Pomocí sekvenování nové generace mohou být identifikovány nové genetické změny, tj. DNA predispozice, které přispívají ke vzniku závažných onemocnění, resp. k onkogenezi, nádorové progresi i metastazování. Tato technologie dnes umožňuje standardně testovat určitou skupinu genů v tzv. panelu genů. Mutace těchto genů jsou asociovány s dědičnými nádorovými onemocněními a syndromy (např. nádory prsu, vaječníku, vejcovodu a dělohy, gastrointestinálního traktu, kůže, ledvin, pankreatu, různé druhy leukemií). Vybrané geny testujeme metodou digitální MLPA (Multiple Ligation-dependent Probe Amplification), která analyzuje genomické delece/duplikace celých exonů analyzovaných genů.

Tímto přístupem získáváme komplexnější výsledek pro pacienta, jsme schopni identifikovat konkrétní hereditární nádorový syndrom a můžeme tak poskytnout pokrevním příbuzným pacienta prediktivní vyšetření prokázané kauzální mutace v některém z rizikových genů. Nositelům mutace je doporučeno adekvátní preventivní sledování, čímž je případně vzniklé nádorové onemocnění včas odhaleno a snadněji vyléčeno. Znalost molekulárně genetické podstaty onemocnění umožňuje v rodinách presymptomatickou diagnostiku na úrovni DNA a na jejím podkladě vypracování preventivní a léčebné strategie. Uvedený panel genů je možné vyšetřovat u osob po dosažení zletilosti.

Gen, specifikace: Geny vyšetřované metodou NGS: APC, ATM, ATR, ATRIP, BAP1, BARD1, BLM, BMPR1A, BRCA1, BRCA2, BRIP1, CDH1, CDK4, CDKN1B, CDKN1C, CDKN2A, CTNNA1, CYLD, DDX41, DICER1, EPCAM, ERCC2, ERCC3, EXO1, FAM175A/ABRAXAS1, FANCA, FANCB, FANCC, FANCD2, FANCE, FANCF, FANCG, FANCI, FANCL, FACNM, FH, FLCN, GATA2, GREM1, HNF1B, HOXB13, CHEK2, KIT, LZTR1, MAP3K1, MEN1, MET, MITF, MLH1, MLH3, MRE11, MSH2, MSH6, MUC1, MUTYH, NBN, NF1, NF2, NTHL1, PALB2, PMS2, POLD1, POLE, PRKAR1A, PTEN, PTCH1, RAD50, RAD51C, RAD51D, RB1, RECQL, RECQL4, RECQL5, REN, RET, SAMHD1, SCG5, SDHA, SDHAF2, SDHB, SDHC, SDHD, SLX4, SMAD4, SMARCA4, SMARCB1, SMARCE1, STK11, SUFU, TERT, TGFBR1, TGFBR2, TMEM127, TP53, UNC13D, VHL, WRN, WT1. Geny vyšetřované metodou digitální MLPA analýza – APC, ATM, BAP1, BARD1, BMPR1A, BRCA1, BRCA2, BRIP1, CDH1, CDK4, CDKN2A, EPCAM (exon 7-9), CHEK2, SCG5/GREM1 (intron 2 SCG5 až upstream oblast GREM1; duplikace 15q13.3), MITF (c.952G>A), MLH1, MSH2, MSH6, MUTYH, NBN, PALB2, PMS2,
POLE (c.1270C>G), PTEN, RAD51C, RAD51D, SMAD4, STK11, TP53

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

CZECANCA

Panel CZECANCA (CZEch CAncer paNel for Clinical Application) vznikl v roce 2015 v Laboratoři onkogenetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Cílové geny (226 genů) byly zvoleny na základě výběru genů asociovaných s dědičnými nádorovými onemocněními (OMIM) a literárních údajů (PubMed) a jsou pravidelně aktualizovány. Veškeré informace k panelu najdete na webu Czecanca.cz. Největší výhodou je vysoká efektivita vyšetření – mnoho informací z jedné analýzy. Díky propojení s odborným konsorciem dochází k získávání aktuálních informací sloužícím k nejlepší diagnostice nádorových onemocnění.

Onkopanel CZECANCA KAPA HyperCap DS Hereditary Cancer Research Panel 1.22 (Roche), kde jsou sekvenovány všechny exony genů AIP; ALK; APC; APEX1; ATM; ATMIN; ATR; ATRIP; AURKA; AXIN1; BABAM1; BAP1; BARD1; BLM; BMPR1A; BRAP; BRCA1; BRCA2; BRCC3; BRE; BRIP1; BUB1B; C11orf30; C19orf40; casp8; CCND1; CDC73; CDH1; CDK4; CDKN1B; CDKN1C; CDKN2A; CEBPA; CEP57; CLSPN; CSNK1D; CSNK1E; CWF19L2; CYLD; DCLRE1C; DDB2; DHFR; DICER1; DIS3L2; DMBT1; DMC1; DNAJC21; DPYD; EGFR; EPCAM; EPHX1; ERCC1; ERCC2; ERCC3; ERCC4; ERCC5; ERCC6; ESR1; ESR2; EXO1; EXT1; EXT2; EYA2; EZH2; FAM175A; FAM175B; FAN1; FANCA; FANCB; FANCC; FANCD2; FANCE; FANCF; FANCG; FANCI; FANCL; FANCM; FBXW7; FH; FLCN; GADD45A; GATA2; GPC3; GRB7; HELQ; HNF1A; HOXB13; HRAS; HUS1; CHEK1; CHEK2; KAT5; KCNJ5; KIT; LIG1; LIG3; LIG4; LMO1; LRIG1; MAX; MCPH1; MDC1; MDM2; MDM4; MEN1; MET; MGMT; MLH1; MLH3; MMP8; MPL; MRE11A; MSH2; MSH3; MSH5; MSH6; MSR1; MUS81; MUTYH; NAT1; NBN; NCAM1; NELFB; NF1; NF2; NFKBIZ; NHEJ1; NSD1; OGG1; PALB2; PARP1; PCNA; PHB; PHOX2B; PIK3CG; PLA2G2A; PMS1; PMS2; POLB; POLD1; POLE; PPM1D; PREX2; PRF1; PRKAR1A; PRKDC; PTEN; PTCH1; PTTG2; RAD1; RAD17; RAD18; RAD23B; RAD50; RAD51; RAD51AP1; RAD51B; RAD51C; RAD51D; RAD52; RAD54B; RAD54L; RAD9A; RB1; RBBP8; RECQL; RECQL4; RECQL5; RET; RFC1; RFC2; RFC4; RHBDF2; RNF146; RNF168; RNF8; RPA1; RUNX1; SBDS; SDHA; SDHAF2; SDHB; SDHC; SDHD; SETBP1; SETX; SHPRH; SLX4; SMAD4; SMARCA4; SMARCB1; SMARCE1; STK11; SUFU; TCL1A; TELO2; TERF2; TERT; TLR2; TLR4; TMEM127; TOPBP1; TP53; TP53BP1; TSC1; TSC2; TSHR; UBE2A; UBE2B; UBE2I; UBE2V2; UBE4B; UIMC1; VHL; WRN; WT1; XPA; XPC; XRCC1; XRCC2; XRCC3; XRCC4; XRCC5; XRCC6; ZNF350; ZNF365. 

Metodou digitální MLPA jsou vyšetřeny geny

APC, ATM, BAP1, BARD1, BMPR1A, BRCA1, BRCA2, BRIP1, CDH1, CDK4, CDKN2A, EPCAM (exon 7-9), CHEK2, SCG5/GREM1 (intron 2 SCG5 až upstream oblast GREM1; duplikace 15q13.3), MITF (c.952G>A), MLH1, MSH2, MSH6, MUTYH, NBN, PALB2, PMS2, POLE (c.1270C>G), PTEN, RAD51C, RAD51D, SMAD4, STK11, TP53. 

Molekulárně genetické vyšetření probíhá pomocí techniky masivního paralelního sekvenování na přístroji NextSeq, CNV analýzou a metodou digitální MLPAF. Laboratorní molekulárně genetické vyšetření na onkopanelu probíhá v jednom kroku pro nejčastější dědičné nádorové syndromy. Je tedy komplexnější a lze tak zachytit rizikové mutace v genech, kde bychom je případně podle skladby a typu nádorových onemocnění v rodině nečekali. Z výše uvedeného vyplývá, že příčinou zvýšeného rizika pro karcinom prsu a ovaria (a jiná nádorová onemocnění) nemusí být pouze mutace známých genů BRCA1 a BRCA2. Z tohoto důvodu také kritéria pro indikaci k panelovému genetickému testování jsou dnes vnímána jinak a lze říci, že jsou více propojena. 

Naše laboratoř GHC Genetics je akreditována dle ČSN ISO 15189:2013.

Vyšetření nádorového onemocnění je prováděno pomocí metody masivně paralelního sekvenování (next generation sequencing) s využitím panelu CZECANCA. Tato metoda je v naší laboratoři akreditována a pravidelně se účastníme mezinárodní mezilaboratorní kontroly. Pro analýzu dat používáme CE-IVD software a vlastní bioinformatické postupy.

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika

Doba dodání: 1–2 měsíce

Zjistěte více o produktu

Více info

SYNDROM HEREDITÁRNÍHO KARCINOMU PRSU A OVARIÍ (HBOC SYNDROM)

Karcinom prsu je dlouhodobě nejčastějším maligním nádorovým onemocněním u žen v ČR. Přibližně 5–10 % nádorů prsu vzniká na podkladě zárodečných mutací v predispozičních genech.

Kromě majoritních predispozičních genů BRCA1BRCA2 (BReast Cancer Associated) je v poslední době studována také úloha genu PALB2 (Partner And Localizer of BRCA2), který byl stanoven jako další kandidátní gen pro genetické testování pacientů s hereditárním karcinomem. prsu v České republice. Dále se sleduje také gen CHEK2 (CHEckpoint Kinase 2), který se řadí mezi tzv. geny s nízkou penetrancí. Mutace v uvedených genech způsobují zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu a vaječníku, v menší
míře i jiných nádorových onemocnění (karcinom slinivky, prostaty, CRC, karcinom žaludku, melanom) typických pro HBOC syndrom. Celoživotní riziko u nositelek mutací obou BRCA genů se pohybuje mezi 40 a 85 %. Co se týká karcinomu ovaria, dosahuje kumulativní riziko 39–65 % pro mutaci v genu BRCA1 a 1–37 % v genu BRCA2. Mužští nositelé mutace genu BRCA1 mají celoživotní riziko karcinomu prsu cca 1,2 %, nositelé mutace genu BRCA2 mají toto riziko cca 8 %. U rizikových osob je doporučována genetická konzultace k zajištění molekulárně genetického vyšetření celé kódující sekvence BRCA1,2 genů. Test je určen nejen ženám, ale i mužům s rizikovou osobní nebo rodinnou anamnézou, kteří pro toto vyšetření splňují diagnostická klinická kritéria. Vyšetření je možné provést až po dosažení zletilosti (18 let).

INDIKAČNÍ KRITÉRIA 

Sporadické formy: 

  • Karcinom (rakovina) vaječníků, vejcovodů a primární peritoneální karcinom bez ohledu na věk.
  • TNBC nebo medulární karcinom prsu do 60 let. 
  • Jednostranný karcinom prsu u ženy do 45 let (do 50 let pokud není vůbec známá rodinná anamnéza).  
  • Samostatné primární karcinomy prsu, první do 50 let nebo oba do 60 let (bilaterální nebo ipsilaterální, synchronní nebo metachronní).
  • Duplicita karcinomu prsu a pankreatu v jakémkoliv věku.
  • Muž s karcinomem prsu v jakémkoliv věku. 

Familiární výskyt: 

  • Rodinná anamnéza s karcinomy ovarií (vaječníků)/vejcovodů/peritonea. 
  • Alespoň tři příbuzní s karcinomem prsu v jakémkoliv věku. 
  • Dva příbuzní:  2 příbuzné ženy s karcinomem prsu, alespoň jedna pod 50 let, nebo obě do 60 let.
  • Pacientka s karcinomem prsu  v jakémkoliv věku s přímým příbuzným s nádorem ovarii, TNBC/medulárním karcinomem prsu, karcinomem pankeratu, karcinomem prsu u muže, high-grade nebo primárně metastatickým karcinomem pankreatu. 

Indikace k testování pro nádory prostaty: 

  • Výskyt ≥ 2 případů karcinomu prostaty v osobní nebo rodinné anamnéze, u jednoho alespoň ve věku ≤ 55 let.
  • ≥ 3 případů karcinomu prostaty u blízkých příbuzných, úmrtí v důsledku karcinomu prostaty. 
  • Karcinom prostaty (Gleason score ≥ 7) nebo primárně metastatický karcinom prostaty a ≥ 1 případ karcinomu prsu, ovarii, endometria, karcinomu střeva nebo žaludku, karcinomu ledviny, maligního melanomu, karcinomu pankreatu, močového měchýře, žlučníku. 

Pokud máte v osobní a/nebo rodinné anamnéze jiná nádorová onemocnění (karcinom tlustého nebo tenkého střeva, dělohy, ledvin a další), může být genetická analýza po posouzení rizik klinickým genetikem také hrazena ze zdravotního pojištění.

Gen, specifikace: Geny BRCA1, BRCA2, PALB2, TP53, STK11, CDH1, a PTEN Metodou NGS na onkopanelu a digitální MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními – onkopanel   

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

HEREDITÁRNÍ KARCINOM PROSTATY

Karcinom prostaty je třetí nejčastější příčinou úmrtí u mužů na zhoubné nádorové onemocnění v ČR. Přibližně 10 % nádorů prostaty vzniká na podkladě zárodečných mutací v predispozičních genech.

Nejčastěji jde o geny BRCA2, BRCA1HOXB13, zvýšené riziko vykazují také nositelé mutací v genech CHEK2ATM. Hereditární karcinom prostaty je definován jako postižení tří nebo více příbuzných nebo alespoň dvou příbuzných, u nichž onemocnění propuklo před 55. rokem života. Mutace v genu CHEK2 jsou klasifikovány jako středně rizikové alely pro d ědičnou predispozici pro karcinom prostaty (prsu a ovarií u žen), případně štítné žlázy a ledvin. Zejména mutace c.251G> A (p.G84E) genu HOXB13 je spojována se zvýšeným rizikem rakoviny prostaty, především v mladším věku. U nositelů mutace HOXB13 genu se riziko karcinomu prostaty pohybuje od 22 do 52 % a jeví se jako nejvyšší u mužů s rodinnou anamnézou rakoviny prostaty (běžné populační riziko pro karcinom prostaty je cca 10 %). Znalost molekulárně genetické podstaty onemocnění umožňuje v rodinách s výskytem nádorové predispozice presymptomatickou diagnostiku na úrovni DNA a na jejím podkladě vypracovanou preventivní a léčebnou strategii. Indikační kritéria nebyla přesně stanovena, prakticky jsou shodná s kritérii pro molekulárně genetické vyšetření HBOC syndromu. Genetické testování lze doporučit v případě tří nebo více příbuzných nebo alespoň dvou příbuzných, u nichž onemocnění propuklo před 55. rokem života, zejména v kombinaci s karcinomem pankreatu, prsu či ovaria.

Gen, specifikace: Geny BRCA2, BRCA1, CHEK2, HOXB13, ATM Metodou NGS na onkopanelu a digitální MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními – onkopanel

Typ vyšetřovaného materiálu: krev, bukální stěr

Indikující odbornosti: lékařská genetika

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

HEREDITÁRNÍ NEPOLYPÓZNÍ KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM (HNPCC, LYNCHŮV SYNDROM)

Incidence výskytu kolorektálního karcinomu (CRC) celosvětově vzrůstá, v krajinách střední Evropy jde o nejčastější malignitu. Přibližně 5 % případů CRC vzniká na podkladě dědičné monogenní etiologie. Nejběžnější formou je tzv. Lynchův syndrom (syndrom hereditárního nepolypózního kolorektálního karcinomu HNPCC).

Nádory asociované s Lynchovým syndromem se vyznačují ztrátou exprese některého z DNA reparačních proteinů (MMR proteiny: MLH1, MSH2, MSH6, PMS2). Více než 90 % HNPCC nádorů vykazuje MSI pozitivitu (instabilita mikrosatelitové DNA) v porovnaní s cca 15 % sporadických kolorektálních nádorů. Vhodným markerem na jejich selekci je vyšetření přítomnosti mutace p.V600E v genu BRAF a/nebo metylace MLH1 promotoru v nádorové tkáni. Lynchův syndrom je asociován s výskytem zárodečných patogenních (kauzálních) mutací postihujících geny MLH1 (41 %), MSH2 (40 %), MSH6 (12 %), EPCAM a minoritně PMS2 (7 %). Nositelé patogenních mutací v uvedených genech mají zvýšené riziko vzniku kolorektálního karcinomu (muži o 36–80 %, ženy o 18–76 %).
Současně mají zvýšené riziko vzniku dalších asociovaných nádorů – endometria (o 20–60 %), vaječníků, žaludku, hepatobiliárního traktu, tenkého střeva, ledvinové pánvičky, mozku a kůže.

INDIKAČNÍ KRITÉRIA

1. Amsterdamská kritéria I
• v rodině jsou alespoň tři pacienti s karcinomem tlustého střeva, jeden z nich je příbuzný prvního stupně ostatních dvou
• jsou postiženy alespoň dvě generace
• alespoň jeden nemocný byl mladší 50 let v době diagnózy
• nádor byl ověřen patologem
• je vyloučena familiární adenomatózní polypóza

2. Amsterdamská kritéria II
• v rodině jsou alespoň tři příbuzní s karcinomem sdruženým s HNPCC (kolorektální karcinom, karcinom endometria, tenkého střeva, ureteru a ledvinové pánvičky), jeden z nich je příbuzný prvního stupně ostatních dvou
• jsou postiženy alespoň dvě generace
• alespoň jeden nemocný byl mladší 50 let v době diagnózy
• nádor byl ověřen patologem
• je vyloučena familiární adenomatózní polypóza

Gen, specifikace: Geny MLH1, MSH2, MSH6, PMS2, EPCAM Metodou NGS na onkopanelu a digitální MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními – onkopanel

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

LI-FRAUMENI SYNDROM (LFS)

Li-Fraumeni syndrom (LFS; MIM 151623) je vzácný autozomálně dominantně dědičný syndrom s vysokou predispozicí k časným mnohočetným nádorovým onemocněním. Je způsoben zárodečnou mutací v tumor supresorovém genu TP53 ( 17p13.1).

LFS jej edním z nejzávažnějších dědičných nádorových syndromů s vysokým rizikem onemocnění již v dětském věku. Nejčastěji se u dětí vyskytují karcinomy nadledvin, nádory mozku, leukemie, lymfomy a sarkomy. V dospělém věku se objevují jakékoli solidní nádory, nejčastěji nádory prsu, mozku, sarkomy, ale i kožní nádory, nádory zažívacího traktu, plic, gynekologické, hematologické a další. Znalost molekulárně genetické podstaty onemocnění umožňuje v rodinách s výskytem patogenní mutace genu TP53 p resymptomatickou d iagnostiku n a úrovni DNA a na jejím podkladě vypracovanou preventivní a léčebnou strategii.

INDIKACE K VYŠETŘENÍ

Kritéria pro diagnózu Li-Fraumeni syndromu

• proband se sarkomem diagnostikovaným ve věku pod 45 let a současně příbuzný prvního stupně s jakýmkoli nádorem ve věku pod 45 let a současně příbuzný prvního nebo druhého stupně s jakýmkoli nádorem ve věku pod 45 let, sarkomem v jakémkoli věku 

Kritéria podle Chompretové pro diagnózu Li-Fraumeni syndromu

Rodiny splňující alespoň jedno z následujících kritérií:
• proband se sarkomem, mozkovým nádorem, karcinomem prsu nebo adrenokortikálním karcinomem ve věku pod 36 let – s alespoň jedním příbuzným prvního nebo druhého stupně s nádorem typickým pro LFS kromě leukemie (jiným než karcinomem prsu v případě, že karcinomem prsu onemocněla probandka) ve věku pod 46 let, s příbuzným s mnohočetnými primárními nádory v jakémkoli věku
• proband s mnohočetnými primárními nádory, z nichž alespoň dva jsou typické pro LFS (kromě leukemie), tj. sarkom, nádor mozku, karcinom prsu a/nebo adrenokortikální karcinom, přičemž první z nich se vyskytl ve věku pod 36 let, bez ohledu na rodinnou anamnézu
• proband s adrenokortikálním karcinomem bez ohledu na věk a rodinnou anamnézu

Modifikovaná kritéria Chompretové (2008)

• proband s nádorem, který náleží do spektra nádorů sdružených s LFS (sarkom měkkých tkání, osteosarkom, tumor mozku, premenopauzální karcinom prsu, adrenokortikální karcinom, leukemie, bronchoalveolární karcinom plic), ve věku pod 46 let a současně alespoň jeden příbuzný prvního nebo druhého stupně s nádorem typickým pro LFS (kromě karcinomu prsu, pokud proband onemocněl karcinomem prsu) ve věku pod 56 let nebo s mnohočetnými nádory
• nebo proband s mnohočetnými nádory, z nichž dva patří do užšího spektra pro LFS typických nádorů a první z nich vznikl ve věku pod 46 let
• nebo pacient s adrenokortikálním karcinomem nebo pacientka s karcinomem prsu ve věku pod 36 let bez mutace v genech BRCA1 nebo BRCA2, bez ohledu na rodinnou anamnézu

Birchova kritéria pro diagnózu syndromu Li-Fraumeni-like

• proband s jakýmkoli nádorem dětského věku nebo sarkomem, tumorem mozku nebo adrenálním kortikálním nádorem diagnostikovaným ve věku pod 45 let a současně příbuzný prvního nebo druhého stupně s nádorem typickým pro Li-Fraumeni syndrom (sarkom, karcinom prsu, mozkové nádory, adrenální kortikální nádory nebo leukemie) v jakémkoli věku a současně příbuzný prvního nebo druhého stupně s jakýmkoli nádorem ve věku pod 60 let

Eeles kritéria pro diagnózu syndromu Li-Fraumeni‑like

• dva příbuzní prvního nebo druhého stupně s nádorem typickým pro Li-Fraumeni syndrom v jakémkoli věku

Gen, specifikace: Gen TP53 Metodou NGS na onkopanelu a digitální MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními - onkopanel

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

FAMILIÁRNÍ ADENOMATÓZNÍ POLYPÓZA (FAP)

Familiární adenomatózní polypóza (FAP) je autozomálně dominantně dědičná predispozice pro vznik kolorektálního karcinomu. Příčinou onemocnění jsou zárodečné mutace v genu APC. Onemocnění je charakterizováno výskytem mnohočetných polypů v tlustém střevě a rektu, vykazuje značnou fenotypovou variabilitu a k jeho rozvoji dojde u téměř 100 % nositelů mutace.

Familiární adenomatózní polypóza společně s hereditárním nepolypózním kolorektálním karcinomem (HNPCC) patří mezi nejvíce studované formy dědičných kolorektálních karcinomů. Dědičný charakter má přibližně 15–20 % kolorektálních nádorů. Výskyt FAP je v české populaci odhadován na 1 : 5000 až 1 : 7500 jedinců. Frekvence onemocnění je v populaci udržována častými mutacemi de novo, tzn. bez výskytu onemocnění v rodinné anamnéze. Monoalelická mutace genu MUTYH znamená pro svého nositele zvýšené riziko CRC, karcinomu žaludku, jater nebo endometria u žen. Bialelická mutace znamená riziko vzniku familiární adenomatózy (MYH asociované polypózy). V tomto případě jde o autozomálně recesivně dědičné onemocnění s menším výskytem polypů, a to ve vyšším věku než u FAP způsobené mutací v APC genu. Znalost molekulárně genetické podstaty onemocnění umožňuje v rodinách s výskytem predispozic v genu APC/MUTYH presymptomatickou diagnostiku na úrovni DNA a na jejím podkladě vypracovanou preventivní a léčebnou strategii. Prediktivní genetické vyšetření známé kauzální mutace APC genu je možné provést již v dětském věku.

INDIKAČNÍ KRITÉRIA
• všechny formy difuzní střevní adenomatózní polypózy (familiární adenomatózní polypóza, Gardnerův syndrom)

• při podezření na FAP by měli všichni příbuzní prvního stupně podstoupit koloskopii již při klinické diagnostice
(rodiče, sourozenci, děti od 10 do 15 let sigmoideoskopie)

Gen, specifikace: Geny APC, MUTYH Metodou NGS na onkopanelu a digitální MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními – onkopanel

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

PEUTZ-JEGHERSŮV SYNDROM (PJS)

Peutz-Jeghersův syndrom (PJS) je charakterizován asociací gastrointestinálních polypů s mukokutánními pigmentacemi. Gastrointestinální polypy mají charakter hamartomatózních polypů, nejčastěji se objevují v tenkém střevě (v pořadí četnosti výskytu jejunum, ileum, duodenum), mohou se objevit též v žaludku a v tlustém střevě.

Gastrointestinální polypy mohou vést k chronickému krvácení a anémii, opakovaným obstrukcím a intususcepcím vyžadujícím opakované laparotomie a resekce střeva. Mutace genu STK11 způsobují zvýšené riziko různých malignit, kumulativní riziko karcinomu do 70 let je 81 %. Kumulativní riziko nádorů GIT je 66 % (tenké střevo, tlusté střevo, jícen, pankreas). Riziko nádorů prsu u žen do 60 let je 32 %. Znalost molekulárně genetické podstaty onemocnění umožňuje v rodinách s výskytem predispozic v genu STK11 presymptomatickou diagnostiku na úrovni DNA a na jejím podkladě vypracovanou preventivní a léčebnou strategii. Pokud je v rodině známa kauzální mutace STK11 genu, lze prediktivní genetické vyšetření nabídnout i v dětském věku. 

INDIKAČNÍ KRITÉRIA PODLE TOMLINSONA A HOULSTONA 

• dva nebo více hamartomatózních polypů v GIT nebo jeden hamartomatózní polyp a pozitivní rodinnou anamnézou PJS nebo jeden hamartomatózní polyp a pigmentace 

Gen, specifikace: Gen STK11 Metodou NGS na onkopanelu a digitální MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními – onkopanel 

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika 

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

COWDENŮV SYNDROM

Syndrom je charakterizován výskytem mnohočetných hamartomů s vysokým rizikem benigních a maligních tumorů štítné žlázy, prsu a endometria. Za vznik onemocnění je zodpovědná mutace v genu PTEN. Postižení jedinci mohou mít makrocefalii, trichilemomy a papilomatozní papuly.

Onemocnění se také může manifestovat formou Lehrmitte-Duclosovy choroby (megalocefalie, epilepsie, dysplastický gangliocytom mozečku). Charakteristické (avšak ne vždy přítomné) jsou kožní a slizniční projevy ve smyslu hamartomatózních lézí včetně papilomů rtů a sliznic, papilomatozní papuly v dutině ústní, trichilemomy, hamartomy prsou a střeva. Onemocnění je spojeno se zvýšeným rizikem nádorových onemocnění, a to zejména karcinomu prsu, nádorů štítné žlázy, méně často nádorů urogenitálního systému, plic, melanomů, retinálních gliomů, kožních nádorů a mozkových nádorů. Celoživotní riziko karcinomu prsu u žen je 25– 50 % s průměrným věkem diagnostiky 38–46 let, byl popsán také karcinom prsu u mužů. Zvýšené je riziko multifokálních i oboustranných nádorů. Celoživotní riziko karcinomu štítné žlázy je asi 10 %, histologicky jde obvykle o folikulární, zřídka papilární a nikdy medulární karcinomy štítné žlázy. Riziko karcinomu endometria je asi 5–10 %. Znalost molekulárně genetické podstaty onemocnění umožňuje v rodinách s výskytem predispozic v genu PTEN presymptomatickou diagnostiku na úrovni DNA a na jejím podkladě vypracovanou preventivní a léčebnou strategii. 

Klinická diagnóza Cowdenova syndromu je stanovena, pokud jedinec splňuje některé z následujících kritérií 

• samotné patognomonické mukokutánní léze, pokud je 

– šest a více obličejových papul, z nichž tři a více musí být trichilemomy, nebo 

– kožní obličejové papuly a ústní slizniční papilomatóza nebo 

– ústní slizniční papilomatóza a akrální keratóza nebo 

– šest a více palmoplantárních keratózních lézí 

• jedno z následujících: 

– dvě a více velkých kritérií 

– jedno velké a minimálně tři malá kritéria 

– minimálně čtyři malá kritéria 

• v rodinách, kde jeden člen splňuje výše uvedená diagnostická kritéria pro Cowdenův syndrom, se u ostatních příbuzných uvažuje o tomto syndromu, pokud splňují některé z následujících kritérií: 

– patognomonická kritéria nebo 

– jakékoli velké kritérium s malými kritérii nebo bez nich nebo 

– dvě malá kritéria nebo 

– anamnéza BRRS (Bannayan-Ruvalcaba-Rileyho syndrom) 

Patognomonická kritéria 

Mukokutánní léze: 

• trichilemomy (v obličeji) 

• akrální keratóza 

• papilomatózní léze 

• slizniční léze 

Velká kritéria
• Lhermitte-Duclos Disease (LDD) – u dospělých definována jako přítomnost dysplastického gangliocytomu
mozečku
• karcinom prsu
• karcinom štítné žlázy (non‑medulární)
• makrocefalie (obvod hlavy nad 97. percentilem)
• karcinom endometria
Malá kritéria
• další léze štítné žlázy (např. adenomy, difuzní uzlová struma)
• mentální retardace (IQ méně než 75)
• hamartomatózní intestinalní polypy
• fibrocystické onemocnění prsu
• lipomy
• fibromy
• tumory genitourinárního traktu (především karcinom ledvin)
• malformace genitourinárního traktu
• fibroidy dělohy

Gen, specifikace: Gen PTEN Metodou NGS na onkopanelu a digitální MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními – onkopanel 

Typ vyšetřovaného materiálu: krev 

Indikující odbornosti: lékařská genetika 

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

HEREDITÁRNÍ DIFUZNÍ KARCINOM ŽALUDKU (HDGC)

Hereditární difuzní karcinom žaludku je autozomálně dominantně dědičný nádorový syndrom s vysokým celoživotním rizikem karcinomu žaludku difuzního typu, zvýšené je významně také riziko nádorů prsu, především lobulárního typu.

Hereditární difuzní karcinom žaludku (HDGC) je charakterizován pozdní diagnózou a špatnou prognózou. Průměrný věk manifestace HDGC je 38 let s rozpětím 14–69 let. Odhadované celoživotní riziko rozvoje karcinomu žaludku do 80 let je u mužů 67 %, u žen 83 %. Mnoho rodin s HDGC má prokázanou germinální mutaci v genu pro E-cadherin (CDH1). Znalost molekulárně genetické podstaty onemocnění umožňuje v rodinách s výskytem predispozic v genu CDH1 presymptomatickou diagnostiku na úrovni DNA a na jejím podkladě vypracovanou preventivní a léčebnou strategii.

INDIKAČNÍ KRITÉRIA
• dva případy karcinomu žaludku v rodině, alespoň u jednoho z nich difuzní typ karcinomu žaludku, dg. před 50. rokem života
• tři potvrzené případy difuzního karcinomu žaludku u prvostupňových nebo druhostupňových příbuzných bez ohledu na věk
• solitární případ v rodině jedince se zjištěným difuzním karcinomem žaludku do 40 let
• osobní nebo rodinná anamnéza difuzního typu karcinomu žaludku a lobulárního karcinomu prsu, jeden z nich dg. do 50 let

Gen, specifikace: Gen CDH1 Metodou NGS na onkopanelu a digitální MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními - onkopanel

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

SYNDROM FAMILIÁRNÍHO MELANOMU (FAMMM)

FAM je autozomálně dominantní dědičná polygenní choroba charakterizovaná mnohočetnými dysplastickými névy a melanomy vznikajícími v mladém věku. U 20–40 % hereditárních melanomů se nachází zárodečná mutace v důležitém tumor-supresorovém genu CDKN2A.

Současně je nalézána mutace v tomto genu u 0,2–2 % sporadických melanomů. Přibližně u 1 % hereditárních melanomů se nalézá zárodečná mutace v cyklin dependentní kináze kódované genem CDK4. Tyto mutace narušují regulaci ústřední dráhy buněčného cyklu. Zbývajících cca 60 % tvoří alterace v neznámých genech. Mutace v genu CDKN2A způsobují v evropské populaci cca 60% celoživotní riziko onemocnění melanomem. U nositelů této mutace je průměrně 53× (30–70×) zvýšené riziko oproti ostatní populaci. Kromě rizika melanomů může být u nositelů mutace zvýšené také riziko nádorů pankreatu na 11–17 %. V některých studiích je uváděno i vyšší riziko nádorů prsu u nositelek mutace. Znalost molekulárně genetické podstaty onemocnění umožňuje v rodinách s výskytem predispozic v genech CDKN2ACDK4 presymptomatickou diagnostiku na úrovni DNA a na jejím podkladě vypracovanou preventivní a léčebnou strategii. Prediktivní vyšetření je možné provádět i v dětství.

INDIKAČNÍ KRITÉRIA
1. Familiární výskyt
• dva maligní melanomy v rodině u přímých příbuzných prvního a druhého stupně, alespoň jeden diagnostikován pod 50 let
• tři a více maligních melanomů v rodinné linii bez věkové limitace
• výskyt dvou maligních melanomů a nádoru prsu nebo slinivky u přímých příbuzných v linii
2. Sporadický výskyt
• opakovaný výskyt maligního melanomu u pacienta, první dg. ve věku pod 50 let – vícečetná malignita u pacienta
– nádor prsu nebo nádor slinivky a maligní melanom, alespoň jeden dg. pod 50 let2

Gen, specifikace: Geny CDKN2A, CDK4 Metodou NGS na onkopanelu a digitální MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními – onkopanel

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

VON HIPPEL-LINDAU SYNDROM (VHL)

Von Hippel-Lindau syndrom je hereditární autozomálně dominantní syndrom charakterizovaný predispozicí k některým nádorovým onemocněním, jako jsou hemangioblastomy, feochromocytomy, konvenční renální karcinomy, mnohočetné cysty ledvin, pankreatu, jater a nadvarlete a tumory endolymfatického vaku.

Příčinou vzniku Von Hippel-Lindau syndromu je zárodečná mutace genu zvaného VHL, který kóduje protein, jehož hlavní funkcí je regulace odpovědi na hypoxické stavy organismu. Pokud dojde k mutaci či ztrátě genu VHL, je narušena degradace HIF (Hypoxia Inducible Factor) a jeho prostřednictvím i regulace dalších genů, které ovlivňují procesy vedoucí až k neoplazii. Abnormální či chybějící gen VHL tak může přispívat k vzniku nádorových onemocnění. Další možné mechanismy zahrnují např. narušení normálního průběhu buněčného cyklu či ovlivnění správného uspořádání fibronektinu v extracelulární matrix. Znalost molekulárně genetické podstaty onemocnění umožňuje v rodinách s výskytem predispozic v genu VHL presymptomatickou diagnostiku na úrovni DNA a na jejím podkladě vypracovanou preventivní a léčebnou strategii. Z důvodu možné manifestace onemocnění v dětském věku lze genetické poradenství a testování nabídnout v jakémkoli věku. 

INDIKAČNÍ KRITÉRIA
• hemangioblastom CNS a sítnice nebo
• hemangioblastom CNS nebo sítnice a současně jedno z následujících
– mnohočetné renální, pankreatické nebo jaterní cysty
– feochromocytom
– renální karcinom; nebo
• jednoznačná rodinná anamnéza a současně jedno z následujících
– hemangioblastom CNS nebo sítnice
– mnohočetné renální, pankreatické nebo jaterní cysty
– feochromocytom
– renální karcinom

Gen, specifikace: Gen VHL Metodou NGS na onkopanelu a MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními – onkopanel

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

HEREDITÁRNÍ LEIOMYOMATÓZA A RENÁLNÍ KARCINOM (HLRCC)/ MNOHOČETNÁ KOŽNÍ A DĚLOŽNÍ LEIOMYOMATÓZA (MCUL)

Hereditární leiomyomatóza a renální karcinom/mnohočetná kožní a děložní leiomyomatóza je relativně vzácné autozomálně dominantně dědičné onemocnění s predispozicí k tvorbě mnohočetných kožních a děložních leiomyomů a renálního karcinomu, nejčastěji papilárního karcinomu II. typu.

Příčinou jsou zárodečné mutace genu FH pro fumaráthydratázu. K vyhledávání přenašečů zárodečné mutace v genu FH lze využít stanovení aktivity fumaráthydratázy v lymfocytech s následnou mutační analýzou genu FH u jedinců se sníženou aktivitou enzymu. Osoby s touto diagnózou by měly být sledovány s ohledem na výskyt příslušných onemocnění. Léčba renálního karcinomu u tohoto syndromu by měla být radikální s ohledem na jeho agresivní povahu. Znalost molekulárně genetické podstaty onemocnění umožňuje v rodinách s predispozicí v genu FH presymptomatickou diagnostiku na úrovni DNA a na jejím podkladě vypracovanou preventivní a léčebnou strategii. 

INDIKAČNÍ KRITÉRIA 

1. Familiární formy 

• ojedinělý kožní leiomyom u probanda s rodinnou anamnézou výskytu kožních leiomyomů, leiomyomu/ leiomyosarkomu dělohy a/nebo karcinomu ledviny u příbuzných 1. stupně 

• dva nebo více příbuzných s izolovaným karcinomem ledviny, kdy alespoň v jednom případě jde histologicky o papilární karcinom II. typu, karcinom ze sběrných kanálků nebo tubulopapilární karcinom 

2. Sporadické formy 

• mnohočetné kožní leiomyomy, kdy alespoň jeden byl potvrzen histologicky 

• izolovaný výskyt kožního leiomyomu a současně leiomyomu/leiomyosarkomu dělohy a/nebo karcinomu ledviny u jedné osoby v jakémkoli věku 

• výskyt karcinomu ledviny histologických typů papilárního II. typu, ze sběrných kanálků nebo tubulopapilárního typu 

Gen, specifikace: Gen FH Metodou NGS na onkopanelu a MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními – onkopanel 

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika 

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

FAMILIÁRNÍ MEDULÁRNÍ KARCINOM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY (MEN 2), HIRSCHSPRUNGOVA NEMOC

Příčinou medulárního karcinomu štítné žlázy (Medullar Thyroid Cancer, MTC) i syndromů MEN2 a Hirschsprungovy choroby jsou aktivující bodové mutace RET proto-onkogenu. Jednotlivé mutace v genu se liší svými projevy, to znamená svým fenotypovým dopadem a svou agresivitou.

MTC je nádor vycházející z parafolikulárních buněk štítné žlázy a představuje 4–10 % všech nádorů štítné žlázy. Vyskytuje se většinou ve sporadické formě (75 %), méně často ve formě familiární (25 %). Familiární forma se dědí autozomálně dominantně a má tři varianty: familiární MTC (FMTC), mnohočetnou endokrinní neoplazii typu 2A (MEN 2A) a mnohočetnou endokrinní neoplazii typu 2B (MEN 2B). Mnohočetná endokrinní neoplazie typu 2A (MEN 2A) zahrnuje 15–23 % všech MTC rodin. U více než 50 % pacientů se současně vyskytuje také feochromocytom a u 15–30 % primární hyperparatyreóza, onemocnění se plně manifestuje mezi 25. a 35. rokem života. MEN 2A je spojován nejčastěji s mutacemi v 10. a 11. exonu. MEN 2B je nejméně častá, ale zato nejagresivnější forma MTC. Zahrnuje přibližně 1 % všech MTC rodin a k plné manifestaci onemocnění dochází mezi 10. a 20. rokem života. U 50 % těchto pacientů se vyskytuje feochromocytom, vzácně hyperparatyreóza. Znalost molekulárně genetické podstaty onemocnění umožňuje v rodinách s výskytem predispozic v genu RET presymptomatickou diagnostiku na úrovni DNA a na jejím podkladě vypracovanou preventivní a léčebnou strategii.

INDIKAČNÍ KRITÉRIA
Všichni pacienti s patologicky ověřeným MTC (i sporadickým MTC) by měli být geneticky vyšetřeni na přítomnost zárodečné mutace genu RET, cíleně pak i příbuzné osoby v riziku onemocnění. Screening RET proto-onkogenu by měl být proveden také u všech jedinců s průkazem feochromocytomu (může jít o první projev MEN 2A) a u pacientů s Hirschsprungovou chorobou, u kterých je zvýšené riziko MTC.

Gen, specifikace: Gen VHL Metodou NGS na onkopanelu a MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními – onkopanel

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

ATAXIA TELEANGIECTASIA, FAMILIÁRNÍ KARCINOM PRSU

Ataxia telangiectasia (syndrom Louis-Barové) je komplexní syndrom s neurologickými, imunologickými, jaterními, kožními a endokrinologickými abnormalitami. Dědičnost syndromu je autozomálně recesivní. Syndrom je zapříčiněn hereditární mutací obou alel genu ATM.

Onemocnění je klinicky charakterizováno mozečkovou ataxií, okulokutánními telangiektáziemi, defekty imunitního systému, zvýšenou citlivostí na účinky ionizujícího záření a výrazným sklonem ke vzniku nádorů, především lymfomů a leukemií. Vznik karcinomu prsu u pacientů s AT je poměrně raritní, na čemž se podílí především významné zkrácení života nositelů bialelických mutací. Vztah mutací ATM ke karcinomu prsu tak vychází z epidemiologických analýz prokazujících mírné, avšak signifikantně zvýšené celoživotní riziko karcinomu prsu u nositelů monoalelické mutace v genu ATM. Znalost molekulárně genetické podstaty onemocnění umožňuje v rodinách s výskytem predispozic v genu ATM presymptomatickou diagnostiku na úrovni DNA a na jejím podkladě vypracovanou preventivní a léčebnou strategii. 

INDIKAČNÍ KRITÉRIA 

Genetické testování ATM genu se doporučuje u osob s klinickým podezřením na ataxia teleangiektasia. 

Gen, specifikace: Gen ATM Metodou NGS na onkopanelu a digitální MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními – onkopanel 

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika 

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

GORLINŮV SYNDROM

Gorlinův syndrom je vzácné autozomálně dominantně dědičné onemocnění podmíněné kauzálními mutacemi v genu PTCH1. Projevy syndromu mohou být zjištěny již prenatálně přítomností těžkých vývojových malformací, velkým obvodem hlavy nebo kardiálními fibromy.

Postnatálně mohou být přítomny kostní a zubní malformace, případně mentální subnormality. Téměř všichni pacienti s Gorlinovým syndromem v průběhu života onemocní kožním nádorem (nejčastěji bazocelulárním karcinomem), přičemž až 75 % bazocelulárních karcinomů se manifestuje do věku 20 let. V dětském věku se asi u 10 % postižených rozvine nádor zadní jámy lební, nejčastěji meduloblastom. U postižených jsou také často přítomny čelistní cysty a u žen ovariální fibromy. Znalost molekulárně genetické podstaty onemocnění umožňuje v rodinách s výskytem predispozic v genu PTCH1 presymptomatickou diagnostiku na úrovni DNA a na jejím podkladě vypracovanou preventivní a léčebnou strategii. Genetické poradenství a testování lze nabídnout v kterémkoli věku.

INDIKAČNÍ KRITÉRIA
Kritéria pro diagnózu Gorlinova syndromu – musí být splněna dvě velká nebo jedno velké a dvě malá kritéria.
1. Velká kritéria
• mnohočetné (více než dva) bazocelulární karcinomy, alespoň jeden z nich ve věku pod 30 let, nebo více než 10 bazocelulárních névů
• jakékoli odontogenní keratocysty (prokázané histologicky) nebo polyostotické kostní cysty
• palmární nebo plantární jamky (tři nebo více)
• ektopické kalcifikace, lamelární nebo časná (ve věku pod 20 let) kalcifikace falx cerebri
• rodinná anamnéza syndromu bazocelulárního névu
• kongenitální skeletální abnormity: rozštěp, fúze, zakřivení nebo chybění žeber nebo rozštěpené, klínovité nebo fúzované obratle
2. Malá kritéria
• makrocefalie – obvod hlavy nad 97. percentilem s frontální prominencí
• kongenitální malformace: rozštěp rtu a/nebo patra, polydaktylie, hypertelorismus, oční anomálie (katarakta, kolobom, mikroftalmie)
• jiné skeletální abnormity, např. Sprengelova deformita, deformity hrudníku, syndaktylie
• radiologické abnormity, např. přemostění sella turcica, anomálie obratlů
• srdeční nebo ovariální fibrom nebo meduloblastom

Gen, specifikace: Gen PTCH1 Metodou NGS na onkopanelu a MLPA viz Panel genů spojených s dědičnými onkologickými onemocněními
– onkopanel

Typ vyšetřovaného materiálu: krev

Indikující odbornosti: lékařská genetika

Doba dodání: 6 měsíců

Zjistěte více o produktu

Více info

Dědičný syndrom rakoviny prsu a vaječníku

Genetická analýza Dědičný syndrom rakoviny prsu a vaječníku podrobně vyšetřuje více než 2000 mutací v celých genech BRCA1BRCA2, které způsobují u žen rakovinu prsu a vaječníku a u mužů významně zvyšují riziko vzniku rakoviny prostaty. Tyto mutace se dědí nezávisle na pohlaví, prevence je proto naprosto klíčová napříč populací. Genetická analýza vám dá odpověď, zda máte ke vzniku tohoto onemocnění dědičné dispozice, a případně umožní přijmout včas potřebná opatření.

Výsledek obdržíte do 6 měsíců.

Zjistěte více o produktu

Více info

Máte dotaz nebo nevíte, který test zvolit?

Zavolejte nám na číslo 800 390 390 nebo napište, rádi vám pomůžeme.