Naše genová výbava může ovlivnit pravděpodobnost nakažení klíšťovou encefalitidou

Naše genová výbava může ovlivnit pravděpodobnost nakažení klíšťovou encefalitidou

Místo přisátí klíštěte nerozhoduje o tom, zda někdo onemocní encefalitidou. Jiné je to u genů. Existuje drobná záměna v DNA, jež přispívá ke zvýšení rizika nákazy, ale také vyšší pravděpodobnosti, že průběh „klíšťovky“ bude závažný.

Celková kondice, setkání s nakaženým klíštětem nebo schopnost viru vyvolat onemocnění. To jsou příklady toho, co ovlivňuje, zda někdo onemocní klíšťovou encefalitidou. Patří k nim i naše genetická výbava. Evropští vědci, včetně těch z Česka, našli a doložili změnu v DNA, jež napomáhá propuknutí nemoci.

Existuje jedna konkrétní záměna DNA, kterou jakmile máte, předurčuje vás k tomu, že s vyšší pravděpodobností budete náchylnější ke klíšťové encefalitidě. Navíc pokud jí onemocníte, bude mít s vyšší pravděpodobností těžší průběh, říká virolog Daniel Růžek, jenž působí v Biologickém centru Akademie věd, na Masarykově univerzitě nebo Výzkumném ústavu veterinárního lékařství.

DNA jako abeceda

Proč hovoří Daniel Růžek v souvislosti s DNA o písmenkách? Protože genetická informace je vlastně taková abeceda ze čtyř písmen,vysvětluje. Je tvořena řetízky čtyř písmen, jež se v různém sledu opakují. Konkrétně A, G, C a T. Písmena označují názvy bází tzv. nukleotidů (adeninguanincytosinthymin). Nukleotidy určují pořadí aminokyselin v proteinu – vždy tři písmenka za sebou předurčují kód pro jednu aminokyselinu.

Zmiňovanou záměnu DNA popsali vědci v rámci desetileté evropské studie, na které pracovali i odborníci z ČR včetně týmu Daniela Růžka. Výzkumu klíšťové encefalitidy i samotného parazita se věnuje už řadu let a mimo jiné byl oceněn za identifikování několika skupin látek účinných proti viru, jenž způsobuje toto onemocnění.

V případě záměny DNA je o velmi nepatrnou odchylku. Pohledem virologa či genetika o záměnu jednoho písmene na úrovni jedné z aminokyselin. Aminokyseliny jsou strukturními složkami proteinů, tedy bílkovin. Bílkoviny pak mají v organismu různé úlohy – třeba stavební, strukturní nebo funkční. Jak konkrétně záměna vypadá a kterého písmene se týká, profesor Růžek zatím neupřesňuje, protože výsledky evropské studie dosud nebyly publikovány v odborném tisku. Vědecká i širší veřejnost se proto o nich teprve budou oficiálně dozvídat.

Objev by mohl usnadnit léčbu

Objev evropských vědců zatím sice neopustil laboratoře, má ale potenciál pomáhat. Je možné, že DNA testy za pár let zužitkují infektologové při léčbě pacientů nakažených právě klíšťovou encefalitidou. Očekáváme, že nám to umožní dovyšetřit je tak, abychom věděli, zda mají, či nemají zvýšené riziko těžkého průběhu nemoci, říká Aleš Chrdle, místopředseda odborné Společnosti infekčního lékařství a primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice. S Danielem Růžkem spolupracuje, protože výzkum onemocnění pokračuje, byť nyní již pouze na tuzemské, nikoliv evropské úrovni. Pacienti z českobudějovického Infekčního oddělení proto mají možnost se do výzkumu zapojit, což podle primáře vítají, protože chtějí pomoci jiným.

Jen v českobudějovické nemocnici, jež se nachází v kraji s nejvyšším počtem tuzemských nákaz, za rok hospitalizují 70 až 100 pacientů s klíšťovou encefalitidou. Dnes ovšem lékaři nedokáží odhadnout, koho z nich nemoc potrápí zásadně a kdo jí nakonec projde spíše s lehčím průběhem. Genetické testy by to mohly za pár let změnit. Pokud bychom to věděli, léčbu bychom tomu přizpůsobili, vysvětluje Aleš Chrdle. Ostatně objevy na poli genetiky by mohly posunout i samotné způsoby léčby.

K tomu je ale zatím ještě dlouhá cesta. Výsledek výzkumu nám přinesl jednu odpověď, ale minimálně další dvě otázky: Jak moc se na tuto metodu budeme moci spolehnout? Jak moc léčbu budeme moci ovlivnit?, podotýká primář Chrdle s tím, že jasno bude za několik let.

Zdroj: https://www.vitalia.cz/