On-line výsledky pacientů pro smluvní lékaře Pacientský dotazník
Plastická operace, liposukce, stomatologie - GHC Praha

GHC GENETICS - Prevence je základ pevného zdraví

Zákeřné geny

Rakovina postihne v průměru každého třetího Čecha. Není ukryta i ve vašich genech? Podotýká MUDr. ZDEŇKA VLČKOVÁ (54), primářka kliniky GHC Genetics

Zákeřné geny

 

Rakovina postihne v průměru každého třetího Čecha. Není ukryta i ve vašich genech? Takovou otázku je nutné si položit, pokud se   někdo s touto zákeřnou nemocí ocitl ve vašem blízkém příbuzenstvu. Zmutované geny, které jsou příčinou rizika vzniku mnohých zhoubných nádorů, jsou totiž dědičné. „Bohužel ale ani někteří onkologové si neuvědomují, že predispozice pro rakovinu prsu a vaječníků u dívek mohou být zděděné i od jejich otců,“ podotýká MUDr. ZDEŇKA VLČKOVÁ (54), primářka kliniky GHC Genetics, která se specializuje na odhalování geneticky podmíněných nemocí.

 

Nemáte pocit, že se společností stále více šíří karcinofobie, panický strach z rakoviny?

Nemyslím, že je třeba mluvit přímo o karcinofobii, ale lidé mají dnes více informací, jsou na sebe pečlivější, více se hlídají a zajímají se o svůj zdravotní stav. Také se snaží pro sebe udělat něco navíc, například z hlediska zdravého životního stylu, i proto se prodává stále více biopotravin a tzv. superpotravin. K nám přicházejí lidé, kteří chtějí znát svoji genetickou zátěž, a to nejen z hlediska nádorových genů.

 

Jak moc geny ovlivňují náš zdravotní stav?

Na zdravotním stavu člověka se jeho genetická výbava podílí významnou měrou, ale nemalý vliv na naše zdraví mají i vnější faktory. Ať už jde o kouření, obezitu, stres nebo o nadměrnou konzumaci alkoholu či o nevhodné stravovací návyky. U nádorových chorob se často jedná o mutaci jediného genu s vysokou penetrancí (pravděpodobností projevu mutace, pozn. red.) a zevní vlivy se na vzniku choroby uplatňují menší měrou. Jedná se o definovaná dědičná nádorová onemocnění. V roce 1994 a 1995 byly objeveny tumor supresorové geny BRCA1 a BRCA2, jejichž mutace mnohonásobně zvyšují riziko rakoviny prsu a vaječníků (u prsu více než desetinásobně, u vaječníků až třicetinásobně, pozn. red.). Takže pokud zdědíte například mutaci v genu BRCA 1 nebo BRCA 2 (zkratka pro BReast CAncer – rakovina prsu, pozn. red.), tak máte vysoké riziko, že opravdu můžete onemocnět, i když žijete zdravě a nekouříte. 

 

Je tedy spouštěčem rakoviny hlavně zmutovaný gen?

Dalo by se říci ano i ne. Geny ve svém kódu nesou informaci pro stavbu proteinu (bílkoviny), která v buňkách funguje přesně daným způsobem. U genů BRCA1 a BRCA2 se jedná o takzvanou tumorsupresorovou funkci, kdy proteiny chrání buňku před přeměnou v buňku nádorovou. Laicky řečeno kontrolují, jestli se DNA nezlomila a když se zlomí, tak to zase slepí a informace je pak zase celistvá. Pokud je ale v genu mutace, dojde ke změně v zápisu kódu pro vznik proteinu a ten potom nefunguje tak, jak má. Takže ani opravy poškozené DNA nefungují stoprocentně. Všechny geny máme v páru – vždy jeden od otce (spermie)  a jeden od matky (vajíčko) a v případě mutací genů BRCA1 a BRCA2  to znamená, že máme od jednoho rodiče zděděný mutovaný (nefunkční) gen, ale od druhého je gen normální. Naše obranyschopnost proti vzniku nádorového bujení je tedy snížená a naše tělo se nemusí ubránit vzniku nádoru. To je jasně dané. Spouštěčem pro vznik nádoru pak mohou být zevní vlivy, často je ve hře dlouhotrvající vysoký stres, různé chemikálie a radioaktivní záření. Působením těchto zevních faktorů může docházet k narušení imunitních mechanismů a společně s genetickou predispozicí potom snáze dojde ke vzniku nádoru. Dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce a náhradní hormonální terapie je také jedním z rizikových faktorů pro osoby s mutací v genech BRCA1 a BRCA2.

 

Dědí se jen mutace genů BRCA1 a BRCA2?

Nádorových syndromů, kdy je nádorové onemocnění opakující se v rodině podmíněno mutací v jiném genu, je celá řada. Jedná se například o Lynchův syndrom, kdy se v rodině opakuje karcinom tlustého střeva, ale i dělohy, žaludku nebo prsu. Genové mutace mohou být odpovědné i za vysoké riziko například melanomu, rakoviny žaludku a slinivky, mutace v jiných genech mohou významně zvyšovat například riziko Alzheimerovy choroby. Mutace v genech BRCA1,2 jsou velmi dobře popsané a jedná se o nejčastější geneticky podmíněné nádorové onemocnění - Syndrom dědičné rakoviny prsu a vaječníku (Brest and Ovarian Cancer syndrom). Nově se v rámci tohoto dědičného syndromu vyšetřuje ještě jeden gen - PALB2. Pokud má žena mutaci v genu PALB2  má celoživotní riziko vzniku karcinomu prsu až 58% v závislosti na rodinné anamnéze (pojišťovny vyšetření tohoto genu už také proplácejí, pozn. red.).

 

Rakovina prsu je nejrozšířenější nádorové onemocnění u žen (asi 7000 případů ročně). Podle lékařských statistik je sedmiprocentní riziko, že jí žena za svého života onemocní. Jak je to u žen, které pro to mají genetické dispozice?

Mutaci v genech BRCA1,2  má v Česku zhruba každá osmistá osoba. Předpokládá se, že mutace v těchto genech mohou být příčinou až 20 procent dědičných nádorů prsu. Pro ženy s prokázanou mutací v genech BRCA1 nebo BRCA2 se jedná o velmi vysoké celoživotní riziko vzniku rakoviny prsu, a to až 85 procent. Riziko rakoviny vaječníků je pro gen BRCA1 až 65 procent a pro gen BRCA2 až 37 procent. Riziko opakování karcinomu prsu pro nositelky mutace je až 60 procent.

 

Lze rakovině prsů a vaječníků preventivně předcházet?

Genové mutace v současnosti neumíme vyléčit. Pokud člověk takovou mutaci zdědí, nese ji v sobě od narození až do smrti. Předejít vzniku onemocnění bohužel neumíme. Všem osobám s prokázanou mutací předáváme kontakt na komplexní onkologické centrum podle místa bydliště, kde jim je zajištěna náležitá preventivní péče. Jen tak lze nádorové onemocnění zachytit včas, ve stadiu, kdy je úspěšně léčitelné. Riziko vzniku nádoru lze mírně snížit zdravým životním stylem.

 

A co odstranění prsních žláz, jako v případě herečky Angeliny Jolie?

Při průkazu nosičství mutace v BRCA1 nebo v BRCA2 genu a s tím spojených velmi vysokých rizicích rakoviny prsu a vaječníku mají ženy možnost se rozhodnout i pro preventivní chirurgické zákroky. Odstranění prsní žlázy s remodelací prsů sníží riziko vzniku rakoviny prsu až o 95 procent a může být provedeno kdykoliv, kdy o to žena požádá. Preventivní odstaranění vaječníků a dělohy je doporučováno ženám po ukončení reprodukce a sníží riziko rakoviny vaječníků až o 97 procent. Provádí se většinou laparoskopicky a je-li provedeno kolem čtyřicátého roku, navozením umělého přechodu významně sníží i riziko rakoviny prsu. Chirurgické zákroky včetně remodelace prsů hradí těmto ženám zdravotní pojišťovny.

 

Může si žena, která nemá v rodině diagnózu rakoviny prsu, nechat udělat genetické testy preventivně?

Ano, chodí k nám ženy, které nemají rakovinu prsu ani vaječníku v osobní ani v rodinné anamnéze, ale mají z tohoto onemocnění obavy. Pojišťovna ovšem v tomto případě genetické testy nehradí a kompletní vyšetření mutací genů BRCA1,2 stojí několik desítek tisíc korun. Z tohoto důvodu nabízíme těmto ženám částečné vyšetření genů BRCA1,2,  BRCA screen, které není až tak nákladné. Obsahuje sedm nejčastějších mutací v genech BRCA1 a BRCA2, které tvoří 55 procent všech mutací v genu BRCA1 a 24,5 procenta mutací v genu BRCA2, přičemž v genu BRCA1 je známo více než 900 mutací a v genu BRCA2 více než 840 mutací. Na základě výsledků tohoto vyšetření ale nemůžeme vyloučit, že se mutace v genech nevyskytne na jiném místě. S touto skutečností jsou žadatelky o toto vyšetření vždy seznámeny. V případě, že se u těchto žen nebo v jejich v rodině vyskytuje rakovina prsu sporadicky u žen nad 60 let věku, jsou jim stanovena klinickým genetikem rizika vzniku nádorového onemocnění na základě výskytu rakoviny prsu v rodině a podle toho jim je také doporučeno preventivní sledování.

 

Objevují se mutace genů rakoviny prsu i u mužů?

Ano, muži mohou být nositeli mutací v genu BRCA1 nebo BRCA2 stejně jako ženy, mutace se dědí nezávisle na pohlaví. Muži s mutací BRCA2 genu mají celoživotní riziko vzniku karcinomu prsu až 8 procent. Nositelé mutace mohou přenést riziko na své potomky, aniž by někoho napadlo, že se jedná o syndrom dědičného nádoru prsu a vaječníků. Muž má například karcinom prostaty a lékař to často nespojí s tím, že jeho matka měla rakovinu vaječníků i třeba v pozdním věku. Zejména dcery těchto mužů jsou pak ohroženy možností vysokého rizika karcinomu prsu, pokud by od svého otce mutaci zdědily. Proto je třeba věnovat pozornost rodinné anamnéze mužů s jakýmkoli onkologickým onemocněním. U mužů - nositelů mutací se mohou ve větší míře vyskytovat i nádory jiného typu, jako je karcinom slinivky, žaludku, prostaty, melanom a rakovina tlustého střeva. Tady je, bohužel, prázdné místo, kdy u mužů  bývá vyšetření nádorových genů zanedbávané, a skutečnost, že muži mohou být nositeli mutace genů BRCA1,2 rizikových pro vznik rakoviny prsu a vaječníku u žen je často opomíjená. 

 

Je rakovina vaječníků hůře odhalitelná než rakovina prsu?

Ano, rakovina vaječníků je zákeřná a ve svém počátku špatně diagnostikovatelná. Velmi často se na ni přijde až ve stadiu, kdy už je její léčba velmi problematická. Zatímco karcinom prsu si žena může sama při samovyšetřování  nahmatat, vyšetření vaječníků je vázáno pouze na ultrazvukové vyšetření při preventivní prohlídce u gynekologa.

 

A co rakovina slinivky břišní? Jen 6,6 procenta pacientů přežije 5 let od diagnózy...   

Rakovina slinivky břišní je poměrně častá a mívá většinou fatální průběh. Někdy bývá spojena s dědičností v nádorových genech BRCA1,2 nebo v genu PALB2, ale může být zapříčiněna i mutací v genu PRSS1, kdy onemocnění předchází opakované záchvaty zánětu slinivky a jedná se o syndrom hereditární (dědičné) pankreatitidy. Téměř u poloviny pacientů s touto mutací mohou být první příznaky onemocnění zaznamenány již v dětském věku. Karcinom slinivky se v tomto případě většinou vyvine do 50 let věku. Riziko vzniku karcinomu slinivky je u nositelů mutace v genu PRSS1 významně zvýšeno, ve srovnání s obecnou populací 50 až 60krát.

 

Existuje genetická predispozice i u rakoviny prostaty?

Rakovina prostaty už byla oficiálně ustanovena jako nádor sdružený se Syndromem dědičného nádoru prsu a vaječníků (tzv. HBOC, Hereditary Breast and Ovarian Cancer Syndrome, pozn. red.). Pokud má například muž karcinom prostaty nebo slinivky a jeho maminka měla rakovinu prsu do 50 let, je vždy doporučováno vyšetření mutací v genech BRCA1,2 .

 

Jsou nemoci, které jsou způsobeny vyloženě jen genetickou predispozicí? Například cystická fibróza.

Takových nemocí je mnoho a cystická fibróza je jednou z nich. Dědičnost je zde jiná než je tomu u syndromu dědičného nádoru prsu a vaječníku.

K propuknutí nemoci je potřeba dvou mutací v CFTR genu, tedy od obou rodičů. Cystická fibróza je nejčastější smrtelnou geneticky podmíněnou chorobou. Množství nosičů mutovaného genu se odhaduje na 3-4 procenta evropské populace. U asijských a afrických národů je cystická fibróza vzácná.

 

Lze z genů odhalit i předpoklad ke krvetvorným nádorům, jako je  leukémie? Ty vznikají většinou nahodile.

Ano, je to tak, příčiny vzniku leukémie jsou dosud vesměs neobjasněné. V některých rodinách se leukémie může vyskytovat i vícekrát, což by mohlo svědčit  pro určitý typ dědičnosti. Vědci z lékařské fakulty v Brně popsali v roce 2014 mutaci jednoho genu ve vztahu k určitému typu leukémie, která je dědičná. K jejímu objevu vedl lékaře případ pacientky, která měla po léčbě leukémie nevysvětlitelný přetrvávající nízký počet krevních destiček. Vědci potvrdili, že příčinou byla mutace genu ETV6, která navíc výrazně zvyšuje u svých nositelů riziko propuknutí leukémie.

 

Dají se z genetických testů stanovit rizika pro Alzheimerovu chorobu?

Ano, rizika se dají stanovit, ale protože pro tuto nemoc neexistuje v současnosti účinný lék, je otázka, jak pacient tato rizika přijme. Existuje řada léků, které zmírňují příznaky nemoci a tím zlepšují kvalitu života lidí, kteří nemocí trpí. Při prvních projevech nemoci je mozek pacienta ale již nenávratně poškozen. Včasná diagnostika nemoci u prokázaně rizikových pacientů a okamžité nasazení léků je jediná možnost jak prodloužit kvalitu života. Tomuto vyšetření musí bezpodmínečně předcházet konzultace pacienta s klinickým genetikem.

 

Je geneticky podmíněná nesnášenlivost lepku (celiakie)?

Celiakie je onemocnění způsobené přecitlivělostí sliznice tenkého střeva k alfa gliadinu obsaženému v glutenu (lepku). Příznaky onemocnění bývají vyvolány kombinací vlivů zevního prostředí a genetických dispozic. V celosvětovém měřítku určitá forma celiakie postihuje až procento lidí a téměř 3krát častěji ženy. Neléčená celiakie může být pro člověka nebezpečná. U neléčených celiaků je například zvýšené riziko nádorů tenkého střeva, jícnu a hltanu, může docházet k zánětlivým změnám na kůži, které velmi svědí a mohou být zaměněny s atopickým ekzémem. Při nedostatečném vstřebávání vápníku a vitaminu D může docházet k osteoporóze (řídnutí kostí, pozn. red.), snížené vstřebávání železa způsobuje anémii. Časté jsou depresivní stavy a poruchy chování. Neléčená celiakie v graviditě může způsobit  opoždědý růst plodu nebo předčasný porod. Jedinou léčbou celiakie je v současné době přísná bezlepková dieta. Léčba celiakie bez dietního opatření je předmětem výzkumu.

 

Jak probíhá vyšetření na celiakii?

V současnosti nemáme k dispozici genetické vyšetření, které by potvrdilo diagnózu celiakie, protože kolem 35 procent zdravých lidí v sobě nese rizikové alely  HLA-DQ2 nebo HLA-DQ8, diagnóza celiakie u lidí, kteří rizikové alely nemají, je ale velmi nepravděpodobná. Genetické vyšetření je vhodné ke stanovení predispozice k nemoci a pomáhá vyloučit celiakii u nejasných případů. U dětských pacientů, u kterých nebyla provedena biopsie, slouží genetický test k posílení diagnózy. Ovšem nezbytnou podmínkou pro vyšetření protilátek je dostatečná předchozí konzumace lepku. Genetické vyšetření se provádí z DNA pacienta získané z žilní krve nebo z buněk získaných stěrem sliznice ústní dutiny. Stěry jsou zejména vhodné u malých dětí.

 

Když si prohlédnete rodokmen a zjistíte genetickou anamnézu, jdete potom již najisto po mutacích genu, nebo jsou výsledky testů nejisté?

Jsou dána diagnostiká kritéria, kdy na ten který gen nebo geny pomýšlíme. U nádorových syndromů jsou například diagnostická kritéria pro vyšetřování genových mutací stanovována Českou onkologickou společností. Při výskytu karcinomu prsu v rodině pomýšlíme na geny BRCA1,2, při výskytu nádorů tlustého střeva na Lynchův syndrom, kdy je ve hře více známých genů. Jistotu, že najdeme předpokládanou mutaci nemáme, pouze 5-10 procent nádorových onemocnění je dědičných a může se také jednat o mutace v jiných genech.

 

 Rámeček

 

Genetické testy

 

Genetická analýza se provádí ze stěrů z dutiny ústní nebo z krevního odběru.

Cena testů se pohybuje od 800 do 25 000 Kč, podle toho, co všechno test zahrnuje. Za zhruba pět tisíc korun zjistíte, zda se vás týkají nejčastější dědičná rizika a zda nemáte jednu z nejčastějších mutací BRCA1,2 genů nebo zvýšené riziko rakoviny prostaty.

 

Rámeček 2 – pojišťovny

 

Co hradí pojišťovna

 

Česká onkologická společnost vydala diagnostická kritéria, kde jsou stanoveny podmínky za kterých je vyšetření nádorových genů hrazené ze zdravotního pojištění. Genetická konzultace na doporučení ošetřujícího lékaře je vždy hrazena ze zdravotního pojištění.

 

Rakovina vaječníku v jakémkoliv věku (i u přímé příbuzné ženy v rodině) je vždy indikací ke genetickému vyšetření nádorových genů hrazeném zdravotní pojišťovnou.

 

Pokud žena nemá diagnostikovánu rakovinu, tak jí pojišťovna uhradí  vyšetření nádorových genů například v případě, že se v její rodině vyskytly dva případy rakoviny prsu – u jedné ženy do 50 let a u druhé kdykoliv.

 

Pojišťovna uhradí vyšetření i v případě, že mají dvě přímé příbuzné do 60 let rakovinu prsu. To platí i v případě, že má jedna příbuzná do 60 let rakovinu prsu oboustrannou nebo má dva nádory v jednom prsu.

 

Dalším příkladem pro úhradu vyšetření je výskyt tří příbuzných žen s karcinomem prsu v jakémkoliv věku.

Poraďte se s námi online Dokumenty ke stažení

Partnerské společnosti

Smluvní partneři

Certifikace

Chcete se stát smluvním lékařem?
Lékaři online
GHC GENETICS najdete v sekci genetika na odborném webu Lekari-online.cz.
powered by Lékaři-online.cz


*/?>